Dexter Cycling

Rozhovor s Colemanem 2

Přinášíme vám rozhovor s Petrem Pohořalým, jedním se zakladatelů týmu SOS a stále jednou z hlavních postav týmu. Otázky se týkají nejen jeho cyklistického života, ale hlavně Křivoklátského pekla, proto neváhejte a pusťte se do čtení. Rozhovor není cenzurován.

Nejdříve něco o tobě: jak dlouho už se vlastně věnuješ cyklistice?
No já na kole jezdil celý mládí do školy, ale to bylo na základce tak 3km a na střední kolem 10km denně. Ale dokázal jsem to vydržet i celou zimu, bez jediný jízdy autobusem a to je v Krkonoších občas docela sranda :-). Po jedný vošklivý bouračce (to už jsem byl na vejšce v Praze), na starým favoritoj na horách v Krkonoších jsem se rozhod, že koupím kolo trochu lepší. Byl to obyč. F1, dotáh sem ho do Prahy a tady narazil na kluky z HICu. Kluci mě strašně pohodově vzali mezi sebe, párkrát jsem se s nima projel a dyž sem zjistil, že jim dokážu nakopat i v teniskách, tak jsem zkusil i závody v UACu. Pak mě to děsně chytlo, až to mělo za následek, že sem bohužel vyletěl ze školy :-\. Jo bylo to přesně v roce 2000 a první závod jsem jel přesně na moje 22. narozeniny 22. dubna a byla to časovka Voko.

A jak jsi dopadl?
Tušim, že sem byl snad 35. v 2. divizi. Tenkrát mě tam asi o dvě sekundy porazil Radim Kříž, kterýho jsem znal asi dva tejdny v tu dobu :-). (pozn. autora: také člen týmu SOS).

Také jsem zaslechl, že před kolem jsi se věnoval kulturistice. To je docela zajímavá změna... Můžeš mi to nějak přiblížit?
:-) No tak sice jsem se o kulturistiku snažil a hodně jsem to žral, ale po asi čtyřech letech jsem zjistil, že mě prostě svaly asi nikdy nenarostou :-). Ale byl to fajn základ do života, předtím jsem byl fakt strašná sušenka :-). Když jsem začal asi v 15ti, tak sem vážil 50kg a po čtyřech letech jsem se dostal k 70kg a už vypadal trochu líp a měl i docela sílu :-).

Dobrá... Vrátíme se ke kolu, říkáš, že jsi byl v HICu , ale kde a kdy se tedy vynořilo SOS a jak jste přišli na ten název?
No jezdil jsem za HIC asi 3 roky, bohužel to tam dost upadalo a jelikož jsem se pohyboval na strahovskejch kolejích a tam byla hromada dalších cyklistů, tak se zrodil nápad založit tým. Ty začátky byly fakt sranda, pamatuju na jeden navrhnutej název "PIČO" - Progresivní integrovaný časovkářský oddíl... Naším sponzorem měla bejt firma MAKEI :-). No ten název SOS vzniknul tak, že sme to nadhodili na strahovský fórum, kdo vymyslí nejlepčí název, tak dostane 5 lahváčů a už se chrlily nápady. Nejlepčí byly SEN - Strahovská elita národa a právě SOS... No a vyhrálo v hlasování SOS tuším poměrem 8:2 :-).

No název je to rozhodně dosti neobvyklý...
Teď se trochu stydím za to, že si nepamatuju jméno toho kluka, kterej to vymyslel, ale s pomocí icq bych ho ještě snad našel :-).

A jakou cestou jste vlastně chtěli, aby se tým ubíral a jak to vidíš teď, s odstupem tuším 5 let?
Tak já chtěl od počátku, abychom se soustředili hlavně na UAC. Měli jsme tam kluky, který měli docela solidní základy a nějaký úspěchy a tak jsem věřil, že v závodech na UACu v 2. divizi bude hromada úspěchů. No pár úspěchů bylo, ale rozhodně jsme měli na víc. Tenkrát mě strašně štvalo, že to kluci nežerou tak jako já, ale oni maj dneska aspoň hotovou školu. Jo už jsme odjezdili 5 sezón a snad nás lidi aspoň trochu znaj i díky nějakýmu občasnýmu úspěchu ;-).

Škola taky není úplně všechno... A jak vidíš budoucnost? Spousta členů nastoupila do pracovního procesu a již se kolu tolik nevěnuje...
No hotová škola je lepčí než nepovedená cyklistická kariéra :-)... Budoucnost týmu? No třeba se se změnou prezidenta objeví nový tváře a i úspěchy, já sem v tomhle optimista a tak doufám, že to tak bude i přes to, že jádro týmu už má trochu jiný starosti :-). Já už právě taky a navíc už jsem neměl motivaci táhnout tým dál a tak jsem to přenechal jiným, mladším a perspektivnějším :-).

Uvidíme. A co vůbec tvůj osobní život, tvá partnerka Lucka Kočí je docela úspěšná (tým KC Slavia Praha), nezávidíš jí? Nebo jsi spíš na ní pyšný?
Ani náhodou nezávidím, holky to maj určitě jednodušší, ale Lu má tak neskutečně dobrou genetiku, že mě spíš naopak štve, že kolu nedokáže dát sama víc. Myslím, že její největší nedostatek je v tom, že se kolu nedokáže věnovat po všech stránkách a hlavně pravidelně. Dokavaď si nesrovná pořádně hlavu, neposune se už o moc dopředu ani v novým týmu, pokud si to ale dá v hlavě pořádně dohromady, může se posunout ještě o velký kus kupředu. Do Slavie šla hlavně proto, protože oni jezdí pohár a v UACu to pro ní nemělo smysl, když dokázala vítězit i bez nějakého tréninku o třídu. No doufám, že ještě nějaký ten výkonostní skok bude, ale zároveň říkám, že důležitější je dodělat tu proklatou školu :-).

No tak o tom si popovídáme někdy jindy přímo s Luckou, jak moc ji honíš do tréninku.
A co ty, myslíš, že se ještě někam výkonnostně posuneš? Nebo už se vidíš hlavně jako organizátor úspěšných závodů?
No upřímně řečeno, já na to taky nemám moc hlavu :-). Vždycky mám v zimě velký plány, jak budu pilně a systematicky trénovat, ale vždycky se to pak nějak zhroutí a já se spíš jen projíždím, místo abych trénoval a to je špatně. Dnes už navíc nějak nemám motivaci a spíš už koukám trošku na jiný věci. Pořád nemáme vyřešený bydlení a tak budu asi v brzký době investovat svůj čas a peníze hlavně tam. Oba jsme stavaři, já teda tak napůl :-), a tak mám takový přání, že ten baráček bysme zvládnout nějak mohli. K tomu jsem si teda ještě usmyslel uspořádat Křivoklátský peklo jako etapák a udělat z něj opravdu fajn závod nejen pro UAC, ale hlavně i pro takový ty hobíky, kteří dnes už UAC moc nenavštěvují z důvodu velkýho nárůstu výkonnosti registrovaných závodníků. Takže na ty bych se chtěl orientovat především a doufám, že i ostatní pořadatelé se vydají podobným směrem a my znovu nalákáme zpět tyhle pohodový lidičky ;-).

Musím taky moc pochválit tým, že mi s tou prací hodně pomáhá a hlavně chrlí další a další nápady ;-). Pořádání závodů mě hrozně baví, i když je to bohužel činnost, která sežere strašně času a člověk z toho nemá ani korunu a v dnešní době jsou bohužel tyhle dvě věci hodně důležitý a znamená to prostě pro mě hlavně to, že si ty peníze jinde nevydělám, takže beru sám sebe a i celý tým jako největší sponzory závodu. Ale když ti pak lidi na konci zatleskaj, tak je to hrozně fajn a já sem moc rád, že se jim to líbilo a my to pro ně udělali a zvládli to. To prostě ty prachy nenahradí ;-).

A čím myslíš, že Křivoklátské peklo, nyní jako etapák, může zaujmout více než jiné závody? Dneska si hobík má opravdu z čeho vybírat.
No já tak nějak tajně doufám, že už jsme si vytvořili u závodníků nějaké jméno a že když se řekne Křivoklátské peklo nebo tým SOS jako pořadatel, tak že vědí, že se můžou spolehnout na kvalitně uspořádaný závod. A hlavně, že bude hezky :-).
Určitě bude těžký přilákat co největší masu závodníků. Můj názor je, že hobby jezdce nepřilákáme na to, že uspořádáme prostě jen závod, kterých je navíc spousta, my musíme nabídnout více. A proto chci nabídnout fajn víkend strávený nejen v sedle kola, ale i mimo něj. Každý se prostě musí dobře bavit. Zatím tedy stále vymýšlíme další a další věci, ale momentálně už víme, že bude v neděli závod pro děti od 2 do 15 let na kole, koloběžce nebo třeba jen odstrkovadle. V neděli také uspořádáme závod pro úplné hobíky, kterým bude úplně stačit 20 km - jeden okruh klasického Křivoklátského pekla.

Oslovíme také místní televize, ale i ČT4 sport, a náš závod jim nabídneme. Pokud se nám podaří sehnat techniku, nebude nouze o různé rozhovory se závodníky už přímo na místě. Na konci závodu bude také tombola a já bych chtěl, aby tu nejhezčí a nejlepší cenu, kterou seženeme od sponzorů, mohl vyhrát úplně kdokoliv, tak jak je tomu na Králi Šumavy, což se mi moc líbí. Chceme nabídnout fajn zábavu i na sobotní večer, kde vymýšlíme nějaký ten zábavný program, chceme zůstat v místním kempu Kolečko, kde by mělo být dost možností ubytovat se i pro závodníky a k jídlu by mohlo být třeba i prasátko ;-). Chtěl bych, aby nás tam bylo opravdu co nejvíce a aby ti, kteří nezůstanou potom litovali :-).

Zároveň ale stojím nohama pevně na zemi a vím, že je těžký přilákat na etapák tolik závodníků jako na jednorázový závod. Doufám ale, že se nám to povede a uděláme pro to maximum. A už dnes vím, že bývalé peklo byl jen slabý odvárek toho, co bude ;-).

Tak budu držet palce, ať se to povede co nejlépe! Vím, že se sháněním sponzorů to není žádný med, ale myslím, že by to mohlo lidi zaujmout a navíc Křivoklátsko je nádherné. A jakou plánuješ předběžně účast?
Jo díky, uvidíme. Ten kraj je fakt krásnej a stojí za to, si tam pojezdit. No účast... Počítám i s tou nejhorší, může přijít třeba jen 70 lidí. Může bejt ošklivo, i když máme objednáno opět krásný počasí :-). Nebo se lidi můžou zaleknout, že 4 závody ve dvou dnech je moc, přestože myslim, že kilometrově to není nic strašnýho ani pro pohodovýho závodníka ;-). Moc bych si přál, aby přišlo opravdu hodně lidí, když jich bude málo, bude to pro nás likvidační a dalšího závodu od nás se už asi nikdo nedočká. Pokud ale přijde závodníků dostatek, bude to pro nás veliká motivace do dalších let a závod půjde určitě zase nahoru.

Ten závěr odpovědi zní skoro jako výhružka :-),ale věřím, že to vyjde. Rozhodně je dobře, že jsou lidi jako ty a jdou do těchhle akcí, myslím, že si to zaslouží ocenění. Díky za rozhovor a ať se vede... ;-).