Blogy

05.10.2014 Tour de Brdy poprvé

Tenhle report píšu proto, že jsem zrušil plánovanej výlet na Říp z důvodu následků pádu na závodě Tour de Brdy a tak mám čásek si takhle vylít srdíčko :).

Jak to začlo? Na tenhle závod jsem se rozhudnul použít krosku, což mě přinutilo k výměně jednopřevodníku, který tam normálně mám, za nový kliky s 2 převodníkem + smyk z druhý ruky. Obojí jsem pořídil už minulou zimu, ale tak nějak mi ta jedna placka na krosce úplně stačila, takže jsem to montoval klasicky v pátek večer před závodem. Drobný komplikace jako strženej závit u šroubu, co drží lanko smyku, jsem vyřešil elagatně delším šroubem...Kupodivu v závodě mi spad nechtěně řetěz z velký na malou jen 2x, což bylo nad moje očekávání.

Po několika letech jsem jel na závod vlastním autem a vez jsem ještě Happyho. Do Strašic jsme přijeli asi ve 12:30, takže jen tak, tak jsme stihli prezentaci, o nějakým rozjíždění před startem v jednu nemohla být řeč. Odhadem 30 min zdržení jsem způsobil já tím, že jsem se vracel domů pro papíry od auta, které jsem tam nechal. No nic, na startu bylo fakt hodně lidí, včetně borců z domácí Sparty, Dukly i Hradeckýho Bauknechtu. Hned po startu ze zadní linie jsem se celkem bez problémů nacpal do klidnýho středu balíku a v poklidu jel až někam pod první větší kopec, kde mi ujela čelní skupina. Dál jsem pokračoval ve skupině, kterou tahal hlavně R.Lobl ze Stark týmu, kterej lámal neuvěřitelně těžký převody. Cetsou jsme minuli mimo jiných taky Jardu Rendlu, jak mění píchlou duši. Po nějaký chvíli jsme se přiblížili těsně za velkou skupinu - hlavní pole. Těsně předtím než bysme je docvakli přišel můj první pád. Naštěstí to bylo jen do prudkýho kopce, borec přede mnou se postavil a ještě se vyhýbal díře, no prostě jsem si líznul a zajel do škarpy. Než jsem se zvednul, nasadil řetěz a nased, tak byla skupina v háji...takže jsem pokračoval sám, jenom chviličku jsem je zkusil honit, ale pak jsem jel flákačku a čekal na nějakou skupinku. Na občerstvovačce, kde jsem si vzal bidon, mě dojela skupina s Jirkou Postlerem. Jirka jim trochu poodjel, tak jsem si ho dojel a visel z kopce za ním. A pak to přišlo - zrovna jsem ochutnával, co že dobrýho uvařili do bidonu na občerstvovačce (jen voda!) a vymet jsem díru a jak jsem se držel jen jednou rukou řidítek, už jsem letěl. Naštěstí jen na bok. Tím to pro mě skončilo, odřenej bok, a loket, kterej si vyžádal večer pár stehů, rozbitá helma. Ze země jsem se sbíral celkem dobu, byl jsem docela otřesenej. Mezitím mě minuli Happy a Táchyč. Celou dobu, co jsem posedával v pangejtě se o mě starili nějaký cyklisti, co jeli naproti závodu - díky. Poradili mi i zkratku do Strašic. No sed jsem na krosku, která měla jen rozhozený zadní kolo a přes zkratku dojel do cíle. Podruhý mě tak předjeli Táchyč s Happym. Protože jsem projel cílovou branou, tak jsem ve výsledcích, za coýž se všem, který skončili za mnou omlouvám, ale věřim, že s tim nikdo problém mít nebude. V cíli jsem si nechal vydrhnout a zavázat rány od zdravotníka závodu - díky, který mi poradil, že by loket 2-3 stehy snes. Radu jsem zrealizoval na ambulanci ÚVN, kde jsem vyhodil Happyho, a kde jsem potkal v čekárně kamarádku s výronem :). Tak uvidíme za rok, jestli si na to troufnu znova, tak řidítka z kopce dolu už nepustim. Každopádně kroska s pořádně nafouklejma kolama je podle mě ideální volba kola na tenhle závod. Závěrem bych jetě poděkoval Happymu, jednak že neměl problém se zdržením na začátku (doklady) a druhak za to, jak mě respektoval jako pacienta :).

Kubát Honza ()